Popis jednotlivých žánrů

Hip hop je tvořen ze čtyř hlavních elementů, jimiž jsou DJing, rap(MCing), Bboying (Breakdance) a Graffity. Hiphopová hudba vzniká spojením rytmů mixovaných DJem a veršů, které do nich vkládá rapper (též označovaný jako MC=Master of Ceremony). K již zmíněné hudbě, ať už reprodukované (DJing), nebo zpěvu (rap), patří grafický projev známý jako graffiti, akrobacie či tanec označovaný pojmem breakdance. Za pátý element je považován beatboxing.

Rap (více používané slovo je sloveso rapping, či MCing, rýmování, spitting a nebo česky také rapování) jsou rytmicky mluvené rýmy, hra se slovíčky a poezie. Rapping nebo spíš rapování je základním elementem hip hopové hudby, ale také je úzce spojen s hip hopovou kulturou. Rapování může být doprovázáno beatem bez hudebního doprovodu. Rap by se dal zařadit pod mluvení, prózu, poezii a v poslední řadě i pod písní. Velice staré slovo rap vyjadřuje použití rychlé mluvy, původně rap znamenalo "to hit" (uhodit). Slovo se objevilo již v 16. století v Britské angličtině a znamenalo "to say" (něco říct) později bylo adaptováno afro-americkou lidovou angličtinou v šedesátých letech a znamenalo "to converse" (konverzovat, mluvit) a již brzy také znamenalo a popisovalo hudební styl. V současnosti termíny "rap"/"rapping" jsou často spojovány s hip hopovou hudbou a někdy jsou tyto dvě slova zaměnitelná. To ale neznamená, že když je v nějaké písni rap, jedná se o hip-hop. Rap se někdy používá i v rocku, metalu nebo i v jiných hudebních stylech. O hudebním stylu se dá dozvědět na článku věnovaném hip hopové hudbě. O vokálním žánru bude pojednávat tento článek.

Rhythm and Blues (někdy též R&B, či Rhythm & Blues), je široký termín, aplikovaný na populární hudbu, vytvořenou Afroameričany. Původně se termín užíval na styl hudby ze 40. let 20. století, kombinující prvky jazzu, gospelu a blues.
Nejčastějšími nástroji původního R&B byly basová kytara, saxofon, bicí a klávesové nástroje.
V současné době se (moderní) R&B dostalo do komerční sféry, kde splynulo, podobně jako například Hip hop, s jinou populární hudbou a začaly do něj vnikat prvky pop rocku, podobně jako do mnoha jiných stylů.

Beatbox je způsob vytváření zvuků, které imitují perkuse, a to pouze ústy, tedy bez použití hudebních nástrojů. Provádí se pomocí cíleného ovládání jazyka, tváří, krčních svalů a kontroly dechu. Tímto způsobem lze napodobit rytmus a zvuk různých nástrojů.
Imitované nástroje jsou nejčastěji bicí, k nim jsou přidávány další zvuky jako basy, melodie, scratche, různé „hlášky“ a podobně. Beatbox se často definuje také jako tzv. „pátý element“ hip hopu, bývá někdy složkou některých hip-hopových skladeb, třeba i zcela bez ostatních nástrojů či hudebního doprovodu vůbec.
Mezi nejznámější interprety patří Biz Markie, Rahzel, Killa Kela, Doug E. Fresh a Kenny Muhhamad, Joseph Poolpo, Daichi, Reeps One, Primitiv, Robeat.
V této činnosti se pořádají i soutěže.

Disco je žánr taneční hudby, který se vyvinul v afro-americké, hippie a hispánské komunitě na konci šedesátých let.
Mezi charakteristické znaky disco patří ustálený „Four-on-the-floor“ rytmus, šestnáctinový či osminový hi-hat činel prokládaný synkopickými linkami elektrické baskytary, užívání smyčcových a dechových nástrojů, elektrického piána a kytary. V disco skladbách se obvykle vyskytují také latinsko-americky orientované bicí (s prvky salsy, rumby, samby). Bohaté hudební pozadí zahrnující orchestrální nástroje, jako je například flétna, jsou často používány pro různá instrumentální sóla. Hlavní kytara je málokdy použita, na rozdíl od rockové hudby. Případným dalším znakem je i příležitostné použití staccata.
Mezi škálu známých disco interpretů patří například Bee Gees, Donna Summer, Jacksons, Chic či KC & The Sunshine Band. Z těch evropských je to například ABBA, Amanda Lear, Boney M, Drupi.

Nic jsem k tomuto žánru nenašel , ale můžete sami vymyslet , jak by jste ho pojmenovali

Nic jsem k tomuto žánru nenašel , ale můžete sami vymyslet , jak by jste ho pojmenovali

Trance (česky trans) je žánr elektronické taneční hudby, který se začal vyvíjet počátkem 90. let 20. století. Domovem mu je Nizozemsko, odkud se v průběhu let šířil dál do Evropy (zejména Německa) a světa (hlavně USA).
Trance bývá popisován jako melodický styl s více či méně volnou formou vycházející z kombinace techna a housu [zdroj?]. Nehledě na jeho přesný původ je trance považován za významný pokrok v oblasti postmoderní taneční hudby. Opakující se základní motiv se během skladby zároveň rozvíjí ve mnohovrstevnatou melodii. Vzniklá hudba pak silně závisí na kompozici, která musí udržet vše přirozené a zároveň bezmyšlenkovitě se neopakující. Bicí mohou být rázné, ale není jim kladena taková důležitost, jako např. u drum'n'bassu nebo techna.
S šířením tohoto druhu hudby došlo i k jeho diferenciaci a vzniku subžánrů, například Uplifting Trance, který obsahuje často melancholické či euforické melodie velmi příjemné k poslechu (interpreti: Sean Tyas, Adam Nickey, či např. Above & Beyond) [zdroj?], Progressive Trance, který se melodičností a snivostí blíží k Dreamu (např. Lolo, Arnej, Kirsty Hawkshaw), Goa Trance, Tech-Trance, jehož atmosféra se mnohdy přibližuje k žánru Techno (Yoji, Randy Katana, Greg Nash, Bryan Kearney), Acid (Kai Tracid) a mnoho dalších směrů.

Techno je subžánr elektronické taneční hudby, který vzniknul v 80. a plně se rozvinul v 90. letech 20. století. V techno hudbě je (jako u většiny druhů elektronické taneční hudby) kladen důraz na výrazný rytmus (založený zejména na monotónním střídání úderů basového bubnu a hi-hat) a rychlé tempo, přičemž prakticky veškeré používané zvuky jsou generovány elektronickými hudebními nástroji a přístroji. Podstatou techno hudby je opakování určité hudební jednotky, což v posluchači vytváří pocit určitého napětí a dokonce může vyvolat jistý druh extatického tranzu. Techno hudba je v drtivé většině čistě instrumentální, skladby obvykle postrádají klasickou strukturu používanou v pop music (sloka/refrén), používané zvuky nijak nepřipomínají běžné hudební nástroje a melodie se zde objevují pouze zřídkakdy. Mezi další subžánry elektronické taneční hudby patří např. trance, rave, jungle, freetekno, electro, drum´n´bass apod.

Drum’n’Bass /dɹʌm ənd beɪs/ je hudební styl elektronické hudby vzniklý v 90. letech 20. století. Pro tento styl jsou charakteristické převážně instrumentální skladby, založené na výrazné basové lince spolu s bicími – od toho se odvíjí i původ jména stylu – anglicky Drum’n’Bass = buben a basy (basová linka). Tyto linky bývají někdy doplněny o další vokální či instrumentální samply. Drum’n’Bass je oblíben mezi DJi, pořádají se taneční party zaměřené pouze na tento styl hudby (např. DrumHouse).

Jungle je hudební styl, který se vyvinul ve Velké Británii v 1. pol. 90. let 20. stol. z Rave a obvykle je považován za zaměnitelný s Drum'n'Bass. Mezi těmito styly nejsou významnější zvukové rozdíly. Často je pojem Jungle spojován se staršími materiály z první poloviny 90. let (ovlivněnými Ragga a jinými černošskými vlivy), Drum and Bass je v podstatě pokračovatel Jungle, čerpající z jeho populárnosti, s novějšími hudebními prvky. Ačkoliv se oba termíny začaly vyskytovat zhruba ve stejnou dobu (1991 - 1992), jejich používání ovlivňovali zejména hudební publicisté, pro něž měl pojem Jungle zřejmě podobnou konotaci jako (nežádoucí) Rave. To byl patrně důvod, proč se přibližně od roku 1996 používalo téměř výhradně označení Drum'n'Bass a termín Jungle byl zapomenut. Pro některé je Jungle jen zkratkou pro Ragga Jungle (sporadicky též Jungle Techno) - původní termín, kterým se zrychlené breakbeatové skladby označovaly na začátku 90. let 20. stol. Svého vrcholu dosáhl Jungle v létě roku 1994, kdy se do britské UK Top Ten nejprodávanějších singlů dostaly skladby Original Nuttah (UK Apachi and Shy FX) nebo Inner City Life (Goldie presents Metalheads).
Strukturu Jungle tvoří zrychlený, často vrstvený breakbeat, silná melodická (nejčastěji syntetická) Reggae basa a divoké syntezátorové staccato, to vše doplněno Raggamuffin vokálem či nejrůznějším samplováním.

Nic jsem k tomuto žánru nenašel , ale můžete sami vymyslet , jak by jste ho pojmenovali

Hardcore punk (často jen hardcore, HC nebo HxC) je styl punk rocku, často na pomezí metalu, který je o něco rychlejší a o dost agresivnější. Vyznačuje se energickými krátkými písněmi postavenými na jednoduchých kytarových riffech v rychlém tempu a s agresivními vokály. Texty skupin často reflektují sociální a politická témata např. antifašismus. Hardcore skupiny obvykle hrají ve složení elektrická kytara, baskytara, bicí, „zpěv“. Vznikl na přelomu 80. let.
Hardcore se velmi rychle rozšířil po USA, Kanadě, později po Spojeném království a Evropě. Inspiroval velké množství stylů a zároveň dal vzniknout množství jiných stylů, ze kterých měly některé úspěch i v mainstreamu, jako např. grunge, melodický hardcore, metalcore, sludge metal a thrash metal.

Dubstep je subžánr elektronické taneční hudby s původem v jižním Londýně, Anglie. Dubstep je zřejmě zvukově nejpodobnější původním stylům speed garage a grime. Odlišnost spočívá zejména v důrazu na hudební experimentování, proto bývá dubstep nejčastěji instrumentální.
První dubstepové desky byly vydány v roce 1998, jako temnější a experimentálnější instrumentální verze a remixy tracků ze stylu 2-step garage s funkovými a drum and bassovými základy. V roce 2001 začal londýnský klub Forward (též FWD>>) propagovat dubstep a podobné styly. Termín dubstep se začal používat okolo roku 2002, kdy byla již produkční stylistika potřebná k vytvoření takových remixů celkem ustálena a odlišena od stylů jako 2-step a grime.

Nic jsem k tomuto žánru nenašel , ale můžete sami vymyslet , jak by jste ho pojmenovali

Folk je hudební žánr, který má své kořeny v anglosasských zemích. Samotné slovo folk znamená v angličtině (lid) respektive anglosasskou lidovou písničku. V přeneseném významu slova do oblasti současné populární hudby toto slovo přesně vyjadřuje amatérskou hudební tvorbu a její amatérské hudební provozování respektive amatérské písničkářství (viz Akademický slovník cizích slov, vydala Akademia v roce 2000). Slovní spojení folk music pak znamená lidovou hudbu (etnickou) a její stylizovanou nápodobu (tzv. folková hudba). Pro odlišení moderní folkové hudby od etnické se vžil v anglo-amerických zemích název současný (contemporary) či moderní (modern) folk. V češtině se pro lidovou etnickou hudbu vžil spíše termín folklór nebo také česká lidovka a pojmem folk se označuje moderní folk.

Country (anglicky Country music) je americký hudební styl, jehož počátky sahají do konce 18. století. Do popředí se pak dostal ve dvacátých letech 20. století. Byl výrazně ovlivněn hudbou španělských, francouzských a irských přistěhovalců.
Typickými hudebními nástroji jsou: kytara (akustická i elektrická), steel kytara, housle, baskytara, bicí, klávesové nástroje.

Jazz či počeštěle džez (z angličtiny), je proud hudby, který vznikl koncem 19. století v New Orleans. Jazz vychází z černošských worksongů, gospelů a spirituálů, hlavně však z blues. Jednoduše se vyvinul z afroamerické hudby v níž se prolínaly černošské folklorní vlivy s bělošskou hudbou přistěhovalců z Evropy.
Původ názvu není zcela jasný, avšak pravděpodobně se jedná o zkomolenou zkratku jas(mine) v narážce na jasmínový parfém populární v New Orleans v této době. První jazzové skupiny používaly ve svém názvu pravopis jass. Od vzniku jazzu se vyvinuly různé jazzové styly. Jazzová hudba je dnes tak široký pojem, že najít nějaký společný prvek je těžké. Jazz nejčastěji poznáte podle specifického rytmického cítění (synkopy, tečkovaný rytmus, zdůraznění druhé a čtvrté doby), částečně disharmonického notového sledu, opakující se melodie a frází s možností improvizace.

Blues (z angličtiny smutní) je hudební styl, který vznikl v afro-americké otrocké komunitě v 19. století v USA. Blues je světská hudba, vycházející z náboženských gospelů a spirituálů a je velmi výrazně ovlivněno africkou hudbou původních národů. Na rozdíl od spirituálů byl v původním blues kladen hlavní důraz na sólový zpěv. Časté bylo používání modelu zvolání-odpověď. Sólový hlas byl později doprovázen hudebním nástrojem, velmi často kytarou.
Slovo blues v angličtině vyjadřuje depresivní, smutný stav, což charakterizuje i mnoho bluesových skladeb. Často se však objevují i skladby s veselým, žertovným či sexuálním obsahem.
Blues dalo přímý základ jazzu, ragtimu, country (country hudbu blues v 19. století jen ovlivnilo, neboť vznikla v 18. století), rock and rollu, rocku a dalším stylům západoevropské populární hudby, ovlivnilo i mnoho skladatelů vážné hudby a bylo nepřímým základem pro hip hop, pop music.

Nic jsem k tomuto žánru nenašel , ale můžete sami vymyslet , jak by jste ho pojmenovali

Rock je žánr populární hudby, který se do hlavního proudu dostal v 60. letech 20. století. Má kořeny v rock and rollu, rhythm and blues a country hudby 40. a 50. let, ale je také ovlivněn folkem, jazzem a vážnou hudbou. Jako nástroje se nejčastěji používají elektrická kytara, baskytara, bicí nástroje a klávesové nástroje jako hammondovy varhany, klavír nebo od konce 60. let syntezátor. V rocku se často objevují kytarová, ale někdy i klávesová, saxofonová nebo harmoniková sóla.
Na konci 60. a na začátku 70. let se z rocku vyvinulo několik podžánrů. Spojením s folkem vznikl folkrock, smícháním s blues blues-rock a rock s jazzem stvořily jazz fusion. V 70. letech rock ovlivnily soul, funk a latinskoamerická hudba. V tomto období také vznikly další podžánry jako soft rock, glam rock, heavy metal, hard rock, progresivní rock a punk rock. V 80. letech syntézou punk rocku s mnoha dalšími styly vznikla tzv.nová vlna, na druhou stranu se punk rock zradikalizoval za vzniku hardcore punku, což položilo základy alternativnímu rocku a grunge. V 90. letech britský alternativní rock vykristalizoval v britpop, indie rock. V americe vznikl nu metal.
Skupina hudebníků soustřeďujících se na rockovou muziku se nazývá rocková kapela. Mnoho rockových kapel se skládá z kytaristy (hrajícího na elektrickou kytaru), hlavního zpěváka, basáka a bubeníka, takže tvoří kvartet. Některé kapely jednu nebo více z těchto rolí vynechají nebo využijí zpěváka i na hraní nějakého nástroje, takže tvoří trio nebo duo; některé naopak nějakého hudebníka přidají. Rockové kapely nějakých žánrů, hlavně těch založených na rock and rollu, používají i saxofon. Méně často se používají strunné smyčcové nástroje jako housle nebo violoncello a žesťové nástroje jako trubka nebo pozoun.

Punk [pank] je hudební a životní styl. V angličtině slovo punk znamená „výtržník“. Punk jako hnutí vznikal postupně v druhé polovině sedmdesátých let hlavně v Anglii.[1] Punk nemá žádný jednotný ideový směr, nejrozšířenější postoje jsou odpor vůči nacismu, komunismu, rasové diskriminaci, politice, válčení, globalizaci, konvencím či komerci[2]. Mnoho punkerů má blízko k anarchismu.[3] Také se lze často setkat s tvrzením, že základem punku je provokace. Hnutí je obecně velmi tolerantní k měkkým drogám, hlavně marihuaně.Subkultura punk vychází ze subkultury skinhead (ztotožňování se z dělnickou třídou, "tažške boty") a subkultury glam (okouzlující, šokující a provokativní zjev)

Punk rock je rockový žánr, který se vyvinul v letech 1974 až 1976 ve Spojených státech, Spojeném království a Austrálii. Vycházejíce z garage rocku a jiných forem toho, co je dnes známo jako protopunk, punkrockové kapely se snažily vyvarovat přemíry, kterou viděly v mainstreamovém rocku 70. let. Vytvořily rychlou, tvrdou hudbu, charakteristickou krátkými písněmi, jednodušším využitím nástrojů, a často politickými texty zaměřenými proti uspořádání společnosti. Punk rock si osvojil filosofii DIY; mnoho kapel produkovalo své nahrávky samo a distribuovalo je neformálními cestami.
Koncem roku 1976 došly kapely jako Ramones v New Yorku nebo Sex Pistols a The Clash v Londýně uznání jako předvoj nového hudebního směru. Následujícího roku se punk rock rozšířil po celém světě a ve Spojeném království se stal předním kulturním fenoménem. Punk z velké části zapustil kořeny v místních scénách, které měly tendenci odmítat začlenění do hlavního proudu. Vznikla související punková subkultura, vyjadřující mladistvou rebelii a příznačná osobitým stylem oblékání a úpravy vzhledu a řadou různých protiautoritních ideologií.
Do začátku 80. let začaly převládat rychlejší a agresivnější styly jako Oi! a hardcore. Interpreti inspirující se a ztotožňující se s punkem dále provedli široké spektrum dalších obměn, které vedly ke vzniku post-punku a alternativního rocku. V devadesátých letech se stal grunge a pop punk součástí hlavního proudu, neboť mu skupiny jako Nirvana, Green Day a The Offspring přinesly značnou popularitu.

Metallica je americká thrash-metalová skupina založená roku 1981 v Los Angeles. Pro první alba Metallicy jsou typická rychlejší tempa skladeb, agresivní a ve svém stylu i hudebně náročnější kompozice. Tato skutečnost je zařadila společně se skupinami Megadeth, Slayer a Anthrax do „Velké čtyřky“ thrash metalu.[1] Skupina se dala dohromady na základě inzerátu v losangeleských novinách, který podal bubeník Lars Ulrich. Ve skupině hraje sólový kytarista Kirk Hammett (který se přidal ke skupině v roce 1983), basový kytarista Robert Trujillo (členem od roku 2003) spolu se zakládajícím bubeníkem Larsem Ulrichem a pak zpěvákem a doprovodným kytaristou Jamesem Hetfieldem. Předchozí členové skupiny byli sólový kytarista Dave Mustaine (který odešel a založil skupinu Megadeth) a basisté Ron McGovney, Cliff Burton a Jason Newsted. Skupina také dlouho spolupracovala s producentem Bobem Rockem, který produkoval všechny alba od roku 1990 do roku 2003 a pomáhal také jako dočasný baskytarista po odchodu Jasona Newsteda a příchodu Trujilla.

Ska je hudební žánr, který se vyvinul koncem padesátých let na Jamajce a je považován za předchůdce rocksteady a reggae hudby. Má typický kolísavý rytmus, je však rychlejší než reggae a často se mísí s punkem či jazzem.

Reggae je hudební styl, který vznikl, nebo spíše vznikal v průběhu 60. let na Jamajce. Jeho nejstaršími předchůdci je ska a rocksteady, tedy styly spjaté s americkým rythym and blues, jazzem a soulem, v jejich textech se zřídka kdy objevovala rastafariánská tématika. To přišlo až začátkem 70. let, spíše se texty týkaly zábavy, občas se objevila i kritika na sociální situaci na Jamajce a nebo se týkaly výtržností páchaných rude boys, kteří byli hlavními přívrženci této hudby. Reggae se dá vystopovat až koncem roku 1968, kdy se náhle vytrácí rock steady a je nahrazeno novým rychlejším a intenzivnějším stylem: Reggae. Důvod vzniku reggae byla nejspíš rivalita mezi malými producenty, jako byli Bunny Lee,Leslie Kong,Lee strach Perry apod., kteří se snažili svrhnout vynalézáním nových hudebních postupů hlavní producenty, a to Coxone Dodda a Dueka Rieda, kteří do té doby měli „monopolní“ postavení v jamajském hudebním průmyslu. Prvotní reggae (dnes zvané early reggae) nebylo tak pomalé jako dnes, texty se nesly stále v duchu 60. let a proto se týkaly spíše zábavy, alkoholu, žen, občas nějaká sociální kritika na adresu jamajské vlády a neustálé téma té doby rude boys a nebo se využívaly jen instrumentální verze. Mezi hlavní interprety prvotního reggae patřily Desmond Dekker, Toots and the Maytals, kteří svým rocksteady hitem Do the Reggay z roku 1968 reggae pojmenovali ale také Upsetters Lee Perryho, dále Harry J all stars, Mr. Symarip, Laurel Aitken, King Stitt, Derrik Morgan, Joe the Boss a i Jimmy Cliff a Pioneers.

Nic jsem k tomuto žánru nenašel , ale můžete sami vymyslet , jak by jste ho pojmenovali

Remix je přemíchání původní hudební nahrávky, které se liší od původního znění. Původní nahrávka může být rozšířena o prvky taneční hudby. Technologie remixu je často používána DJi v tanečních klubech. Remix či remastering se také dost často používá díky časté digitalizaci starých analogových hudebních nahrávek. Osoba, která remixuje hudbu, se nazývá remixér.